Krátká odpověď: ano, a hned na začátku
Článek 50 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689, tedy AI Actu, platí od 2. srpna 2026. Systém AI určený k přímé interakci s lidmi musí být navržen a vyvinut tak, aby dotčená osoba věděla, že komunikuje s AI. Chatbot na webu, asistent v aplikaci i hlasový asistent na telefonu spadají do stejné kategorie.
Odstavec 5 k tomu dodává, kdy a jak: informace se poskytuje jasně a rozlišitelně nejpozději při první interakci a musí splňovat požadavky na přístupnost. U telefonu to znamená v úvodní větě. Ne po třiceti sekundách, ne až se volající zeptá, a rozhodně ne po tom, co nadiktuje jméno a důvod hovoru.
Digitální omnibus, který byl v červenci 2026 zveřejněn v Úředním věstníku a posunul termíny pro vysoce rizikové systémy do let 2027 a 2028, tuhle povinnost neodložil. Přechodné období do 2. prosince 2026 dostalo jen strojově čitelné označování syntetického obsahu podle odstavce 2, a to pouze pro systémy uvedené na trh před 2. srpnem 2026.
Evropská komise navíc 20. července 2026 přijala pokyny k provádění povinností transparentnosti podle článku 50. Nejsou závazné jako nařízení, ale ukazují, jak se na věc dívá orgán, který na ni dohlíží — a to je pro praxi důležitější než vlastní výklad.
Článek 50 obsahuje čtyři povinnosti. Které se týkají vás
Článek 50 se často zkracuje na „chatbot musí říct, že je robot“. Ve skutečnosti jsou v něm čtyři různé povinnosti, dvě pro poskytovatele systému a dvě pro provozovatele, tedy pro firmu, která systém nasazuje.
Odstavec 1 (poskytovatel): systémy určené k přímé interakci s lidmi musí být navržené tak, aby člověk věděl, že mluví s AI. Tohle je odstavec, o který jde u hlasového asistenta na firemní lince především.
Odstavec 2 (poskytovatel): výstupy systémů generujících syntetický zvuk, obraz, video nebo text musí být označené ve strojově čitelném formátu a detekovatelné jako uměle vytvořené. Právě sem míří přechodné období do 2. prosince 2026 pro starší systémy. U obsahu, který vzniká v reálném čase a nikam se neukládá, se řeší technická proveditelnost, takže je dobré vědět, jak to váš dodavatel má vyřešené.
Odstavec 3 (provozovatel): u systémů rozpoznávání emocí nebo biometrické kategorizace musíte informovat osoby, které jim jsou vystaveny, a zpracovávat údaje podle GDPR. Pozor: rozpoznávání emocí na pracovišti a ve vzdělávání je podle článku 5 zakázané úplně, až na úzké výjimky. Pokud váš asistent nabízí „analýzu emocí volajícího“, je to téma na samostatnou kontrolu.
Odstavec 4 (provozovatel): deepfake a AI generovaný text zveřejněný ve věcech veřejného zájmu musí být označený. Na běžnou firemní linku to nedopadá, u marketingu s generovaným hlasem nebo obrazem už ano.
A odstavec 6 dodává to podstatné: tyhle povinnosti nenahrazují jiné požadavky unijního ani národního práva. Oznámení, že jde o AI, tedy nenahrazuje informační povinnost podle GDPR.
Výjimka „zřejmé z kontextu“ platí méně často, než si firmy myslí
Článek 50 odst. 1 má výjimku: informovat nemusíte, pokud je to zřejmé z pohledu přiměřeně informované, pozorné a obezřetné osoby s ohledem na okolnosti a kontext použití. Firmy si ji obvykle vykládají jako „vždyť to každý pozná podle hlasu“. Komise ji vykládá výrazně úžeji.
Podle pokynů se má výjimka vykládat restriktivně, protože zbavuje člověka transparentnosti, a použije se jen tam, kde nezůstává prakticky žádná pochybnost o umělé povaze. Obecné povědomí, že chatboti existují, nestačí.
Měřítkem je navíc reálné publikum, ne průměrný uživatel internetu. Jestli vám volají i senioři, děti nebo lidé s nižší digitální gramotností, práh se posouvá nahoru a u delších nebo citlivějších hovorů se v komentářích k pokynům zmiňuje i vhodnost připomenutí v průběhu interakce.
Praktický závěr pro telefon: čím lidštěji váš hlas zní, tím jistější je, že se na výjimku spolehnout nedá. Realistický syntetický hlas je argument pro oznámení, ne proti němu.
Co nestačí
Věta v obchodních podmínkách nebo v zásadách ochrany osobních údajů. Volající je při hovoru nevidí a číst je nebude.
Označení, které člověk nevnímá. Strojově čitelná značka v audiu plní odstavec 2, ale povinnost z odstavce 1 nesplní — ta míří na informaci v samotné interakci.
Mlhavé pojmenování. „Tady asistentka Klára“ ani „chytrá linka“ neříká, že jde o umělou inteligenci.
Obecné prohlášení na webu ve stylu „využíváme umělou inteligenci“. Není vázané na konkrétní hovor a nezazní v něm.
Technický žargon. Informace má být v běžném jazyce, ne ve formulaci, které rozumí jen ten, kdo systém stavěl.
Jak to říct, aby to hovor nezkazilo
Povinnost splní jedna věta a zabere tři sekundy: „Dobrý den, dovolali jste se do Autoservisu Novák. Jsem hlasový AI asistent a pomůžu vám s objednáním. Co pro vás můžu udělat?“
Funguje to nejlíp, když po oznámení hned následuje užitek. Lidé nezavěšují proto, že mluví s AI, ale proto, že netuší, jestli se vůbec domluví. Věta „pomůžu vám s objednáním“ tu nejistotu ruší dřív, než vznikne.
Přidejte cestu k člověku. Pokud máte kolegu, na kterého jde hovor přepojit, řekněte to hned v úvodu. Pro volající, kterým AI vadí, je to nejrychlejší východisko a vy se vyhnete tomu, že zavěsí a zavolají konkurenci.
Myslete na přístupnost. Odstavec 5 na ni výslovně odkazuje: mluvte pomalu a srozumitelně, nepoužívejte hluk na pozadí a nechte prostor pro odpověď.
A ověřte, že oznámení zazní opravdu vždycky. Nejčastější reálný problém není znění věty, ale scénář, na který nikdo nemyslel: hovor přesměrovaný z mobilu, noční provoz, druhá linka, přepojení zpátky na asistenta poté, co člověk hovor nepřevzal.
Kdo je poskytovatel a kdo provozovatel — a proč to firmu zajímá
Povinnost z odstavce 1 leží na poskytovateli systému. Firma, která si asistenta pořídí, je obvykle provozovatel a tuhle konkrétní povinnost sama neplní. To ale neznamená, že se jí netýká.
Za prvé, role se může překlopit. Pokud systém podstatně upravíte, nasadíte ho pod vlastní značkou jako vlastní produkt nebo změníte jeho účel, můžete se stát poskytovatelem se všemi povinnostmi, které k tomu patří.
Za druhé, se zákazníkem mluví vaším jménem. Z pohledu volajícího to není asistent dodavatele, ale vaše firma. Reputační dopad chybějícího oznámení nese linka, na kterou volal.
Za třetí, tohle se řeší smlouvou. Do smlouvy s dodavatelem patří jasné rozdělení rolí, záruka, že oznámení je součástí systému a je možné ho nastavit, závazek součinnosti při kontrole a úprava odpovědnosti, když povinnost nebude splněna.
Praktický krok, který zabere hodinu: projděte si všechny linky a kanály, kde AI mluví se zákazníky, poznamenejte si u každého datum spuštění a roli vaší firmy a poslechněte si, co přesně zazní v prvních pěti sekundách hovoru.
Sankce, dozor a kde to naráží na GDPR
Za porušení povinností transparentnosti podle článku 50 hrozí podle článku 99 odst. 4 správní pokuta až 15 milionů eur, nebo až 3 % celosvětového ročního obratu, podle toho, která částka je vyšší. U malých a středních podniků včetně startupů se podle odstavce 6 použije ta nižší z obou hodnot.
V Česku má podle návrhu zákona o umělé inteligenci vykonávat dozor Český telekomunikační úřad, gestorem implementace je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Adaptační zákon upravuje institucionální a sankční stránku, ne technické požadavky — ty platí přímo z nařízení. Stav legislativního procesu si ověřte, než se na konkrétní postup spolehnete.
Souběh s GDPR je druhá věc, na kterou se zapomíná. Oznámení, že volající mluví s AI, není informace o nahrávání hovoru ani o zpracování osobních údajů. To jsou samostatné povinnosti a porušit se dají obě najednou, každá s vlastní sankcí a vlastním dozorem.
Na hlasové asistenty se vztahuje i zásada minimalizace údajů. Čím míň toho asistent sbírá a čím kratší dobu se nahrávky uchovávají, tím menší je to téma — a tím jednodušší je odpověď, když se někdo zeptá.
Checklist na deset minut
1. Zavolejte na vlastní linku a poslechněte si prvních pět sekund. Zazní, že jde o AI, nebo jen jméno?
2. Zkontrolujte i večerní a víkendový scénář a hovor přesměrovaný z mobilu.
3. Ověřte znění: obsahuje slova „AI“ nebo „umělá inteligence“ v běžném jazyce?
4. Zjistěte, jestli má volající hned na začátku cestu k člověku.
5. Projděte smlouvu s dodavatelem: je v ní rozdělení rolí a záruka, že oznámení funguje?
6. Zkontrolujte, jestli máte odděleně vyřešenou informaci o nahrávání a zpracování údajů podle GDPR.
7. Zeptejte se dodavatele, jak řeší označování syntetického výstupu podle odstavce 2 a od kdy je systém na trhu.
8. Poznamenejte si, kdo ve firmě tohle bude jednou ročně kontrolovat. Jednorázová kontrola při spuštění nestačí, protože scénáře hovorů se mění.
Jak to řešíme v KraftunAI
Náš asistent oznamuje na začátku každého hovoru, že je AI. Znění úvodní věty ladíme s vámi tak, aby bylo krátké, znělo přirozeně a hned vedlo k tomu, proč zákazník volá — a aby zaznělo ve všech scénářích, tedy i mimo pracovní dobu a při přesměrování.
Z naší zkušenosti to lidem nevadí ve chvíli, kdy se rychle dovolají a odcházejí s vyřízenou věcí. Problém nedělá informace, že jde o AI. Problém dělá linka, která nikoho nespojí.
K provozu uzavíráme zpracovatelskou smlouvu (DPA) a rozsah údajů, které asistent sbírá, si určujete vy. Tenhle článek je přehled pro praxi, ne právní poradenství — u složitějších případů, hlavně při rozpoznávání emocí nebo generovaném hlasu v marketingu, se vyplatí krátká konzultace s právníkem.